Zlín

+420 607779333
veronbat@hotmail.com

BARVA je jméno kočičky, která ovlivnila cestu mým životem. Já, jako městská holka z paneláku, bych moc šancí přijít do kontaktu se živým zvířetem neměla, ale měla jsem to štěstí, že babička žila na vesnici a tam bylo běžné mít kočky. Trávila jsem tam každý víkend a tak trochu si "přivlastnila" klasickou mourovanou krásku s rezavým medailonkem pod krkem, které jsme říkali Barvinka. Naše láska byla oboustranná, každý pátek mě Barvinka čekala u branky a pak celý víkend snášela mé hlazení a mazlení. Žila 18 let. 

 

 

 

 

 

Okusili jsme život s mazlíčkem a pak najednou prázdno a tak k nám přišla Murinka, která nám vrátila radost domů a holky ji velmi milovaly. K Murince přibyl ještě Ríša. Bohužel jsem udělala jednu zásadní CHYBU a za tu velmi platím - dopřála jsem jim pobyt i venku - Ríša zemřel ve velkých bolestech na otravu jedem na krysy, který našel u sousedů a Murinka se nabaštila, dala si kapsičku, šla se proběhnout ven a už se nevrátila, sice stále vyhlížím, čekám, ale naděje je každým měsícem menší. Tato skutečnost mě bohužel utvrdila v tom, že už dnešní venkovní svět je příliš nebezpečný pro naše mazlíčky. Proto nejsem zastánce volného pobytu jakýchkoliv koček a naši maiňáčci jsou odchováni doma a v zabezpečené pergole. 

A jak jsem se tedy dostala k mainům? Po smrti Ríši to bylo moc špatné a tak manžel hledal informace o povahách koček a oslovilo nás právě toto plemeno, které hodně popisovalo ty povahové rysy, které jsme u Ríši milovali. A nezklamalo nás, naopak jsme jim propadli a to už byl jen krůček k tomu, aby vznikla naše chovatelská stanice LION CREEK /čteno lajen krík/, která ve svém jméně spojuje lva (toho nám pohled na jejich límec připomíná) a potůček, který je pojí s jejich láskou k vodě - a taky k potůčku, který  často vzniká, když pijí ;)